Průběh řízení o výživném

Prvním krokem v řízení o výživném je podání návrhu na zahájení řízení k soudu (viz Návrh na zahájení řízení o určení výživného). V případě řízení o určení výživného pro nezletilé dítě může soud zahájit řízení i bez návrhu z moci úřední.

V případě řízení ve věci výživného pro nezletilé dítě soud dítěti jmenuje opatrovníka pro řízení, kterým je nejčastěji orgán sociálně-právní ochrany dětí. Tento opatrovník nezletilé dítě v řízení zastupuje.

Snaha o smírné řešení

Soud bude usilovat o to, aby určení výživného bylo vyřešeno smírně, a to zejména v případě výživného pro nezletilé dítě. V takovém případě může soud za účelem dosažení smírného řešení rodičům nezletilého dítěte nařídit první setkání se zapsaným mediátorem nebo účast rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci (zejména odborníkem v oboru pedopsychologie) a zároveň přerušit řízení nejdéle na dobu 3 měsíců. Soud může nařídit účastníkům řízení první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení (nejdéle na dobu 3 měsíců) i v případech soudního řešení jiného typu vyživovací povinnosti. I v průběhu řízení je možné uzavřít dohodu o výživném.

Dokazování

Soud dále vyzve účastníky řízení, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, aby se k věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili případné listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným.

Účastníci řízení jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud následně rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Účastníci řízení v obecné rovině nesou odpovědnost za zjištění skutkového stavu. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu.

Jde-li nicméně o řízení o výživném pro nezletilé dítě, soud vždy provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány, jelikož je vázán tzv. zásadou vyšetřovací a nese sám odpovědnost za zjištění skutkového stavu. To nevylučuje povinnost účastníků uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy na podporu svých tvrzení. Typickými důkazy pro řízení ve věcech výživného bývají výpisy z účtů, účetnictví, informace o příjmu od zaměstnavatele, daňová přiznání, rozhodnutí o přijetí ke studiu, hodnocení ze školy, potvrzení o účasti dítěte v kroužku, účty za léky a lékařskou péči atp. Avšak důkazem může být i výslech svědků. Na průběhu řízení nic nemění ani skutečnost, pokud dítě nabude v jeho průběhu zletilosti. Takové řízení ovšem nelze skončit dohodou rodičů, nýbrž musí být jednou ze stran dohody toto zletilé dítě.

Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo vyživovací povinnosti jiného předka (typicky prarodiče) k nezletilému dítěti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, bude soud vycházet z toho, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního mima jednotlivce (MPSV – životní a existenční minimum).

V řízení o vyživovací povinnosti rodiče k nezletilému i zletilému dítěti může v případech hodných zvláštního zřetele soud uložit osobě výživou povinné, aby složila zálohu na výživné splatné v budoucnu. Na složenou zálohu se hledí jako na majetek povinného a poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte postupně k jednotlivým dnům splatnosti výživného.

Soudní jednání

Považuje-li to soud za účelné, může nařídit přípravné jednání (v případě řízení o určení výživného jiný soudní rok), ke kterému předvolá účastníky řízení a jejich zástupce. Při přípravném jednání soud zejména vyzve účastníky, aby doplnili svá potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání a poskytne účastníkům potřebná poučení. Pokusí se také o smírné vyřešení věci a může účastníkům nařídit první setkání se zapsaným mediátorem.

Soud v řízení běžně nařídí jednání k projednání věci samé, k němuž předvolání účastníky a další osoby, jejichž přítomnosti je potřeba. V případě řízení o výživném pro nezletilé dítě může soud namísto jednání nařídit i jiný soudní rok (tj. méně formální jednání soudu, které se může konat mimo jednací síň i mimo budovu soudu). Předvolání musí být účastníkům řízení doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.

Soudce zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.

Po zahájení řízení soudce vyzve navrhovatele, aby přednesl návrh na zahájení řízení nebo sdělil její obsah a ostatní účastníky řízení, aby přednesli nebo sdělili obsah podaných písemných vyjádření ve věci. Účastníky řízení, kteří dosud neučinili písemné vyjádření, soudce vyzve, aby se ve věci vyjádřili. Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník řízení nevylíčil všech rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, soudce jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil. V řízení, jehož účastníkem je nezletilý, který je schopen pochopit situaci, soud postupuje tak, aby nezletilý dostal potřebné informace o soudním řízení a byl informován o možných důsledcích vyhovění svému názoru i důsledcích soudního rozhodnutí. Obdobnou povinnost vůči nezletilému má i jeho zákonný zástupce nebo opatrovník.

Soudce následně shrne dosavadní skutková zjištění a uvede, které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli. Soud následně při jednání provádí dokazování.

Po provedení důkazů vyzve účastníky řízení k závěrečným řečem, pak zpravidla jednání přeruší a připraví rozsudek, který následně vynese (viz Rozhodnutí o výživném). Proti rozsudku je zásadně možné podat odvolání (viz Odvolání).

Jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí soud účastníkům řízení sdělit. K dalšímu jednání musí být účastníci řízení předvolání zpravidla nejméně 5 dnů předem.

Pokud jde o výživné pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, a změní-li se podstatnou měrou poměry, může soud změnit rozhodnutí o výživném. V takovém případě zpravidla zahájí řízení bez návrhu. V případě jiného typu vyživovací povinnosti lze dosáhnout změny rozhodnutí o výživném, tj. typicky jeho zvýšení nebo snížení, z důvodu podstatné změny okolností jen na návrh.