Specifika řízení o výživném pro nezletilé dítě
Řízení o výživném pro nezletilé dítě (mladší 18 let) je třeba odlišovat od výživného pro zletilé dítě (starší 18 let).
Řízení o určení výživného pro nezletilé dítě
Řízení o určení výživného pro nezletilé dítě může být zahájeno jak na návrh, tak i bez návrhu přímo soudem. To znamená, že nejenže soud může zahájit řízení z vlastní iniciativy, ale může rozhodnout i jinak, než rodiče navrhnou. V řízení o určení výživného se to typicky projevuje v tom, že soud určí výši výživného podle konkrétní situace (tzn. podle potřeb konkrétního dítěte a příjmů rodiče apod.) a není tak vázán návrhy účastníků řízení.
V případě výživného pro nezletilé dítě se návrh na určení výživného podává vždy k okresnímu soudu, v jehož obvodu má dítě bydliště. Jde-li o návrh na určení výživného pro nezletilé dítě, je možné učinit návrh na zahájení řízení také ústně do protokolu přímo u soudu. Změní-li se v řízení okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost (například dítě změní bydliště), může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého.
Nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.
Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.
V případě nezletilého dítěte bude jeho zástupcem v řízení o výživném opatrovník, typicky orgán sociálně – právní ochrany dětí.
V případě rozvodu manželství, kdy rozvádějící se manželé mají společné nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů, včetně určení výživného. I v tomto případě se rodiče nezletilého dítěte mohou na výživném dohodnout, ale dohodu o výživném v tomto případě musí schválit soud, který rozhoduje o poměrech nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Pokud jde ovšem o rozchod rodičů, kteří nejsou manželé, zde povinnost soudního rozhodování o výživném není.
V řízení o výživném pro nezletilé dítě může soud za účelem dosažení smírného řešení rodičům nezletilého dítěte nařídit účast rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci (zejména odborníkem v oboru pedopsychologie) a zároveň přerušit řízení nejdéle na dobu 3 měsíců. Jde-li o řízení o výživném pro nezletilé dítě, soud vždy provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány, jelikož je vázán tzv. zásadou vyšetřovací a nese sám odpovědnost za zjištění skutkového stavu.
Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo vyživovací povinnosti jiného předka (typicky prarodiče) k nezletilému dítěti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, bude soud vycházet z toho, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního mima jednotlivce (MPSV – životní a existenční minimum).
V případě řízení o výživném pro nezletilé dítě může soud namísto jednání nařídit i jiný soudní rok (tj. méně formální jednání soudu, které se může konat mimo jednací síň i mimo budovu soudu). Pokud je účastníkem nezletilý, který je schopen pochopit situaci, soud postupuje tak, aby tento nezletilý dostal potřebné informace o soudním řízení a byl informován o možných důsledcích vyhovění svému názoru i důsledcích soudního rozhodnutí. Obdobnou povinnost vůči nezletilému má i jeho zákonný zástupce nebo opatrovník.
Rozhodnutí o výživném je pak předběžně vykonatelné. To znamená, že povinný musí výživné uhradit ve lhůtě, kterou soud určí v rozsudku. Pokud tak neučiní, lze po něm výživné vymáhat (viz Neplacení výživného). Nic na tom nemění ani podané odvolání povinného.
V odvolacím řízení nejsou účastníci vázáni zákonnými důvody a mohou navrhovat zcela nové skutečnosti a důkazy (např. oprávněná matka dodatečně zjistí zatajené příjmy povinného otce, nebo naopak otec se dozví o nových majetkových poměrech matky). Odvolání je možné podat do 15 dní od doručení rozsudku. Pokud by se oprávněný o změně poměrů dozvěděl později, může požádat soud o změnu rozhodnutí. V takovém případě však tato změna poměrů musí být podstatná. Schválil-li soud však soud rozsudkem dohodu rodičů, nejsou rodiče oprávněni odvolání podat (co do výroku, obsahu této dohody).
Řízení o určení výživného pro zletilé dítě
Řízení o určení výživného pro zletilé dítě se zahajuje výlučně na návrh zletilého dítěte, nebo rodiče povinného platit výživné. Zde nemůže soud zahájit řízení z vlastní iniciativy. Návrh se v tomto případě doručuje okresnímu soudu podle bydliště osoby, proti níž návrh směřuje (tj. zpravidla rodiče, na němž je výživné požadováno). V případě tohoto řízení je však na navrhovateli, aby navrhl důkazy. Soud v tomto řízení nepostupuje aktivně (neuplatní se vyšetřovací zásada), břemeno důkazní i břemeno tvrzení nese navrhovatel. V případě zletilého dítěte je možné se odklonit od navrhované výše výživného, avšak soud nemůže určit výživné vyšší, než je uvedeno v návrhu.
Pokud však dítě nabude zletilosti (a tudíž plné svéprávnosti) v průběhu řízení o jeho výživě, dokončí soud řízení jako kdyby se stále jednalo o nezletilé dítě. V takovém případě však již není možné uzavřít dohodu o výživném mezi rodiči dítěte, kteří dosažením zletilosti a plné svéprávnosti dítěte přestali být jeho zákonnými zástupci. Případná dohoda o výživném musí být uzavřena mezi zletilým dítětem a povinným rodičem.