Návrh na zahájení řízení o určení výživného

Nepodaří-li se oprávněnému, tedy osobě, která má právo na výživné, a povinnému, tedy osobě, která má vyživovací povinnost, dohodnout na výživném mimosoudně (viz Uzavření dohody o výživném), může kterýkoli z nich (zpravidla to však bude oprávněný) podat návrh k soudu na určení výživného. V případě nezletilého dítěte bude jeho zástupcem v tomto řízení typicky orgán sociálně právní ochrany dětí. Soud rozhoduje jak o přiznání, tak o zvýšení či snížení výživného.

V případě rozvodu manželství, kdy rozvádějící se manželé mají společné nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů, včetně určení výživného. I v tomto případě se rodiče nezletilého dítěte mohou na výživném dohodnout, ale dohodu o výživném v tomto případě musí schválit soud, který rozhoduje o poměrech nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Pokud jde ovšem o rozchod rodičů, kteří nejsou manželé, zde povinnost soudního rozhodování o výživném není.

Příslušný soud

Návrh na určení, zvýšení nebo snížení výživného se obecně podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má ten, proti němuž návrh směřuje, bydliště. To znamená že pokud podává návrh oprávněný vůči povinnému, bude příslušným soudem okresní soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, a v případě kdy návrh podává povinný vůči oprávněnému (typicky, jde-li o návrh na snížení výživného), bude příslušným soudem okresní soud, v jehož obvodu má bydliště oprávněný.

V případě výživného pro nezletilé dítě se návrh podává vždy k okresnímu soudu, v jehož obvodu má dítě bydliště. V případě výživného pro nezletilé dítě může soud také zahájit řízení sám. Změní-li se v řízení ve věcech výživného pro nezletilé dítě okolnosti (například změna bydliště dítěte), může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu tohoto nezletilého dítěte.

Obsah návrhu

Návrh na zahájení řízení musí obsahovat alespoň:

• kterému okresnímu soudu je adresován,
• kdo návrh podává – údaje o navrhovateli (jméno, příjmení, bydliště, popřípadě rodné číslo, popřípadě též údaje o zástupci navrhovatele, včetně zákonného zástupce – tedy typicky rodiče),
• proti komu návrh směřuje (jméno, příjmení, bydliště, popřípadě rodné číslo, popřípadě též údaje o jeho zástupci, včetně zákonného zástupce),
• které věci se návrh týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá (zejm. určení/zvýšení/snížení výživného, návrh konkrétní částky),
• vylíčení rozhodujících skutečností (zejm. vylíčení odůvodněných potřeb oprávněného a neschopnosti se sám živit, majetkové poměry oprávněného a povinného, vylíčení změn těchto skutečností, které vedou k návrhu na zvýšení nebo snížení výživného),
• označení důkazů, již se navrhovatel dovolává (tyto je třeba k návrhu přiložit), a
• podpis navrhovatele a datum.

To, čeho se navrhovatel domáhá, tedy určení výživného, a jak by tedy dle navrhovatele měl soud rozhodnout, je třeba shrnout v závěru návrhu, a to například takto:

„Na základě výše uvedeného navrhuji, aby soud rozhodl takto:

[povinný] je povinen přispívat na výživu [oprávněného] částkou [částka] splatnou vždy do 15. dne v měsíci, který předchází měsíci, ze který je výživné hrazeno.“  

Nebo v případě nezletilého dítěte například takto:

„Na základě výše uvedeného navrhuji, aby soud rozhodl takto:

[rodič] je povinen přispívat na výživu [dítěte] částkou [částka] splatnou k rukám [druhého rodiče/dítěte] vždy do 15. dne v měsíci který předchází měsíci, ze který je výživné hrazeno.“

Způsob podání návrhu

Návrh je třeba podat v písemné formě, a to buď v listinné (lze zaslat poštou nebo donést osobně na podatelnu), nebo elektronické podobě.

Návrh v elektronické podobě je třeba podat buď prostřednictvím datové schránky, nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Návrh v elektronické podobě zaslaný jinak, než datovou schránkou a bez uznávaného elektronického podpisu (typicky běžným e-mailem) je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. Pokud by návrh nebyl takto v dané lhůtě doplněn, soud k němu nepřihlíží.

Jde-li o návrh na určení výživného pro nezletilé dítě, je možné učinit návrh na zahájení řízení také ústně do protokolu přímo u soudu.

Soudní poplatek

Řízení o výživném pro nezletilé a zletilé dítě a řízení o vyživovací povinností dětí vůči rodičů jsou od soudní poplatku osvobozena. V ostatních řízeních o výživném je od soudního poplatku vždy osvobozen navrhovatel, taktéž pak i neprovdaná matka v řízení o výživném a o příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Ve zbylých případech činí soudní poplatek 500 Kč.