Neplacení výživného
Pokud již byla vyživovací povinnost a její rozsah povinnému určena rozsudkem soudu nebo soudem schválenou dohodou, ale povinný výživné neplatí (ať už jej ani platit nezačal nebo jej platit přestal), je možné výživné vymáhat.
Ovšem jako vhodné se jeví v první řadě začít o věci komunikovat. V životě mohou nastat složité situace, které mohou způsobit dočasný výpadek příjmu a vést až k dočasnému neplacení výživného, či jeho neplacení v plné výši. Může jít jak o zaviněné, tak ale i nezaviněně jednání (např. nemoc, organizační změny v zaměstnání apod.). Za zmínku stojí pro souvislost dodat, že ne veškeré snížení příjmu povinného soud promítá do případného snížení výživného. Proto ocitá-li se povinný v situaci, kdy není schopen plně platit výživné, je namístě o tom zavčas informovat oprávněnou osobu, resp. druhého rodiče. Včasnou komunikací je možné předejít některým krizovým situacím, kterým by jinak musela čelit. Pokud by pak měla být změna v platební schopnosti dlouhodobá, je vhodné začít zvažovat a diskutovat i řešení pro delší dobu, včetně možné úpravy výše výživného.
Pokud dojde oprávněná osoba k závěru, že chce skutečně přistoupit k výkonu rozhodnutí o výživném, existují dva způsoby vymáhání výživného, a to buď soudním výkonem rozhodnutí, či prostřednictvím soudního exekutora. V obou případech je základem pro výkon rozhodnutí exekuční titul, kterým je vykonatelný rozsudek soudu, jímž byla povinnému uložena vyživovací povinnost (včetně rozsudku, kterým soud schválil dohodu o výživném). Tento rozsudek musí být opatřen doložkou vykonatelnosti (viz dále).
Vymáhání v exekučním řízení
Výběr exekutora
Oprávněný si může zvolit k vedení exekučního řízení kteréhokoli soudního exekutora v České republice, pouze je třeba jej v exekučním návrhu označit. Úkony soudního exekutora jsou pak považovány za úkony exekučního soudu. Výhodou také je, že oprávněný nemusí být obecně v rámci exekuce sám tak aktivní jako při výkonu soudního rozhodnutí. Nemusí například v exekučním návrhu uvádět, jakým způsobem má být exekuce provedena. Nemusí taktéž sám označovat plátce mzdy povinného nebo označovat peněžní ústav povinného. Tyto aktivity řeší přímo soudní exekutor. Ten volí taktéž sám nejvhodnější způsob pro vedení exekuce.
Exekuční návrh
V exekučním návrhu musí být označen soudní exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, přesné označení exekučního titulu (tj. rozsudku soudu o výživném), uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti.
Soudní exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce. Příslušným exekučním soudem je okresní soud, v jehož obvodu má povinný místo svého trvalého pobytu.
Pokud exekuční návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů soudní exekutor, kterému byl doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, soudní exekutor usnesením exekuční návrh odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen. Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, soudní exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě 15 dní ode dne doručení návrhu zamítne. Jsou‑li splněny předpoklady pro zastavení řízení stanovené zákonem, soudní exekutor exekuční řízení usnesením zastaví.
Provedení exekuce
Poté, co kdy soud vydal pověření k vedení exekuce, soudní exekutor posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a případně vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v exekučním řádu (srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením obchodního závodu, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění). Soudní exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.
Soudní poplatek
Od soudního poplatku jsou osvobozena exekuční řízení o vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Mezi zvláštní subjekty, které jsou osvobozeny od poplatku patří dále neprovdaná matka v exekučním řízení o výživě a příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem a obecně ten, kdo je v postavení navrhovatele u jiných typů vyživovací povinnosti.
Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Náklady exekuce hradí soudnímu exekutorovi obecně povinný. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný.
Podrobnější informace o exekučním řízení naleznete na zvláštním webu věnovanému této problematice zde.
Soudní výkon rozhodnutí
Soudní výkon rozhodnutí je obecně cestou, která předpokládá větší aktivitu na straně oprávněné osoby. Ta by měla být dostatečně informována o příjmu a majetku povinné osoby, aby mohla odpovědně rozhodnout o konkrétních krocích v rámci postupu soudního výkonu rozhodnutí.
Příslušný soud
Návrh na soudní výkon rozhodnutí se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má povinný bydliště. Jde-li o výkon rozhodnutí k vymožení výživného nezletilého dítěte, je příslušný obecný soud nezletilého. Výkon rozhodnutí ukládající zaplacení výživného lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením obchodního závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem.
Návrh na výkon rozhodnutí
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. K návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný připojit stejnopis rozsudku o výživném opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně (tj. okresní soud). Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Pokud soud výkon rozhodnutí nařídí, postará se o jeho provedení.
Oprávněný v návrhu na výkon rozhodnutí uvede rodné číslo povinného, je-li mu známo a také uvede, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden.
Způsob výkonu rozhodnutí a jeho uvedení v návrhu
Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy).
Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav, číslo účtu, z něhož má být pohledávka odepsána, a číslo účtu oprávněného vedeného u peněžního ústavu. Pokud oprávněný označí více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána.
Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky.
Výkon rozhodnutí správou nemovité věci může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitou věc nebo jejich soubor, jejíž správu navrhuje, jestliže uvede, že správou nemovité věci nebo jejich souboru lze dosáhnout uspokojení jeho pohledávky s příslušenstvím a jestliže doloží, že nemovitá věc nebo jejich soubor je majetkem povinného.
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitou věc, jejíž prodej navrhuje, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloží, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitou věc, k níž má být zástavní právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem doloží, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
Výkon rozhodnutí postižením závodu může být nařízen, jen když oprávněný označí závod, jehož postižení navrhuje, a jestliže doloží, že závod je ve vlastnictví povinného.
Na žádost oprávněného se soud dotáže toho, komu je vyživovací povinnost uložena, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u kterého peněžního ústavu má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů. Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Pokud dotázaný tuto povinnost nesplní nebo uvede v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu. Pokud jde o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost.
Soudní poplatek
Od soudního poplatku za soudní výkon rozhodnutí jsou osvobozena řízení o výkonu rozhodnutí o vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Mezi zvláštní subjekty, které jsou osvobozeny od poplatku patří dále neprovdaná matka v řízení o výkonu rozhodnutí o výživě a příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem a obecně ten, kdo je v postavení navrhovatele výkonu rozhodnutí u jiných typů vyživovací povinnosti.
Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.